Popis cesty
Text převzat z www.jakobus-gesellschaften.de.
Praha – Karlštejn – Příbram – Rožmitál – Kasejovice – Nepomuk – Klatovy – Kdyně – hraniční přechod Všeruby/Eschlkam (přibližně 200 km)
Popis cesty
Už při návrhu trasy nové Východobavorské Svatojakubské cesty z českých hranic přes Regensburg (Řezno) a Eichstätt do Donauwörthu bylo jasné, že její přirozené prodloužení na severovýchod směřuje ku Praze. Taktéž z historického hlediska není nejmenších pochyb o těsných a rozsáhlých vazbách mezi Prahou a Regensburgem. Misie západního křesťanstva přišla do Čech právě z Regensburgu a k založení samostatného biskupství pražského roku 973 nedal souhlas nikdo méně významný, nežli tehdejší regensburgský biskup sv. Wolfgang. Kromě toho vedla přinejmenším do 14. stol. nejdůležitější obchodní cesta z Prahy právě přes Regensburg a i samotný vzhled obou měst vykazuje řadu podobností. Karlův most přes Vltavu je pro Prahu dominantou podobného významu, jako jeho asi o dvěstě let starší regensburgský bratránek Kamenný most přes Dunaj.
Trasa a její značení
Systém turistických značek v Čechách patří jistě k tomu nejlepšímu, co je možné v Evropě nalézt. Používáno je pásové značení ve čtyřech základních barvách (červená, zelená, modrá, žlutá), které je shora i zdola ohraničeno jedním bílým pruhem (= v podstatě vodorovný barevný pruh na bílém čtvercovém pozadí). Značky jsou nejčastěji namalovány nebo nastříkány na stromech a zdech a jsou velmi dobře udržovány.
Všeobecně uznávaná pravidla turistického značení jako četnost a jednoznačnost jsou pečlivě dodržována. Rozcestí a změny směru jsou značeny šipkami v příslušných barvách, na obtížnějších místech dokonce v příslušném předstihu. Značení začíná zpravidla na vlakových a autobusových zastávkách a s výjimkou největších měst (Praha, Brno) je vedeno bez přerušení i skrze obce. S odstupem přibližně 5 km (zpravidla na rozcestích) jsou umístěny orientační tabulky se vzdálenostmi k nejbližšímu a ke konečnému cíli.
Turistické značení je v Čechách evidentně stále ještě uznáváno coby veřejný statek a respektováno jak obcemi, tak vlastníky pozemků a lesníky. Případy vandalismu a cíleného ničení jsme takřka nezaznamenali.
Skutečný průběh značených cest velmi dobře souhlasí s jejich zanesením do map, takže je celkem bez problémů možná orientace pouze na základě map a příslušného turistického značení. Jelikož jsou turistické cesty značeny v obou směrech, stačí často, v případě pochybností ke správné orientaci, pouhý pohled dozadu.
Turistické značení je na rozcestích doplněné značkou Svatojakubské cesty – Svatojakubskou žlutou mušlí na modrém podkladě.
Mapy
Trasu od okraje Prahy až po státní hranici pokrývá celkem 5 map Českého klubu turistů v měřítku 1:50 000, které je možné i v zahraničí objednat přes některé velké knihkupce. Jedná se o mapy číslo 36, 38, 35, 64, 63 (v pořadí od východu k západu).
Průběh trasy
1. den: Praha–Radotín (15 km)
Pouť je možné zahájit například u kostela sv. Jakuba na Starém Městě a vyrazit okolo Týnského chrámu přes Staroměstské náměstí a Karlovou ulicí k Vltavě. Přes historický Karlův most přejít na Malou stranu a Nerudovou ulicí kolem chrámu sv. Mikuláše nahoru na Strahov k premonstrátskému klášteru. Odtud je možné sejít do Jinonic, kde na zastávce metra již začíná turistické značení.
Cesta od Strahovského kláštera dále vede parkem na úbočí kopce směrem na jih kolem Petřínské rozhledny, hvězdárny, kaple Sv. Martina a četných sportovních zařízení. Podle plánu města lze snadno nalézt cestu dolů do údolí k zastávce Klamovka a dále do městské části Košíře. V blízkosti stanice metra Jinonice (přímé spojení s centrem města, trasa B) pak začíná turistické značení. Po žluté značce vede cesta podél skalnaté průrvy (chráněná oblast) ven z města. Po chvíli zamíří žlutá prudkým sestupem do údolí, kde se potkává s modrou, která pak vede vpravo k vesnici Holyně. Z Holyně vede cesta stále po modré do kopce do obce Slivenec a odtud opět z kopce do Velké Chuchle. Z Velké Chuchle vede konečně naše cesta Radotínskou ulicí (neznačeno) do předměstí Radotín (které je rovněž přímo dosažitelné z centra Prahy příměstskými vlaky a autobusy).
2. den: Radotín–Karlštejn (16 km)
Centrem obce Radotín prochází červená turistická značka vedoucí z blízké Zbraslavi (obec mezi Berounkou a Vltavou). Po této značce je pak možné dojít na výšině paralelně s řekou Berounkou až ke hradu Karlštejnu (Karel IV.). Tato cesta je zároveň zařazena do systému evropských dálkových turistických tras jako E 10 a v mapě je již zanesena jako Svatojakubská cesta (směr Plzeň–Norimberk).
3. den: Karlštejn–Mníšek pod Brdy–Dobříš (22 km)
Z Karlštejna vede cesta dále po žluté značce (stále ještě také E 10) směrem na jih a u železniční stanice Zadní Třebáň přes řeku Berounku. Za obcí Halouny pokračuje cesta dále nejdříve po modré. Od chatové osady pokračuje Svatojakubská cesta po žluté turistické ke křižovatce se značkou červenou ve směru Kytín (pokud byste se vydali po této značce v opačném směru – severovýchodně, dojdete po červené po několika kilometrech k poutnímu místu Skalka v blízkosti obce Mníšek pod Brdy. Za obcí Kytín se konečně objeví značka modrá, která nás pak povede po velmi pěkných lesních cestách po hřebeni Brd až k cíli denní etapy – městečku Dobříš. Tudy kdysi vedla takzvaná Zlatá stezka z Prahy do Bavor.
4. den: Dobříš–Příbram (14 km)
V Dobříši pokračuje dálková trasa E 10 směrem na jihovýchod, zatímco svatojakubský poutník, věren svému cíli, pokračuje směrem jihozápadním. Cesta z městečka směrem na Rosovice je neznačená a vede asi 5 km po okresních komunikacích. V Rosovicích na autobusové zastávce začíná modrá značka, vedoucí přes Holšiny do Bukové. Kousek za okrajem lesa se nachází křižovatka, ze které vede značka zelená po pohodlných lesních cestách směrem na jih až do Příbrami. Do centra města Příbram vede turistické značení přímo okolo kostela sv. Jakuba. Nad původně hornickým městem se tyčí Svatá hora, kdysi nejvýznamnější mariánské poutní místo v Čechách.
5. den: Příbram–Rožmitál pod Třemšínem (15 km)
Z Příbrami je možné dále pokračovat buď po žluté značce přes Svatou horu nebo kratší cestou po silnici číslo 18 (směr Rožmitál). V obci Vysoká Pec se žlutá značka a silnice číslo 18 opět setkávají. Dále pokračuje cesta po modré vlevo lesem až do Rožmitálu pod Třemšínem.
Rožmitál je malebné městečko. Působil zde český skladatel Jakub Jan Ryba a také odtud pochází Jaroslav Lev z Rožmitálu, který v 15. stol. došel s mírovým poselstvím až do Santiaga de Compostela. Nejvýznamnější osobností Rožmitálu je však Johana z Rožmitálu, sestra Jaroslava Lva z Rožmitálu a manželka krále Jiřího z Poděbrad, stejně jako její manžel byla i ona jedinou českou královnou pocházející ze stavu domácí šlechty. Památkami města jsou kostel sv. Jana Nepomuckého a farní kostel Povýšení sv. Kříže.
6. den: Rožmitál pod Třemšínem–Kasejovice (přibližně 25 km)
Tato etapa vede velmi pěknou krajinou Přírodního parku Třemšín s nejvyšším bodem – horou Třemšín (827 m). Z Rožmitálu (pohled na kostel ve Starém Rožmitále) vede směrem k hoře Třemšín (se zbytky zříceniny hradu) červená značka.
Od rozcestí u kaple pod vrcholem Třemšína pokračuje cesta po modré značce, která vede nejdříve přes vrchol hory dolů na druhou stranu hřebene a pak dále po lesních cestách až do Starého Smolivce. Ze Starého Smolivce pokračuje pak táž modrá mezi rybníky až do Kasejovic ke kostelu sv. Jakuba.
U posledního z rybníků po cestě (Újezdský rybník) je možné se vydat směrem doleva po místní komunikaci do obce Lnáře (hotel přímo v Zámku Lnáře a malý hotel). Další den je ovšem pak denní etapa asi o 4 km delší. Do obce Kasejovice vede červená značka.
7. den: Kasejovice–Nepomuk (přibližně 15 km)
Červená značka procházející obcí Kasejovice nás zavede až do Nepomuku, rodiště sv. Jana Nepomuckého. Turisticky zajímavému městu dominují dva kostely: barokní kostel sv. Jana Nepomuckého, zbudovaný na údajném místě světcova rodného domu (náměstí) a gotický kostel sv. Jakuba. Kromě toho je již zdaleka vidět poutní kostel na Zelené Hoře.
8. den: Nepomuk–Klatovy (přibližně 33 km)
Z Nepomuku pokračuje cesta dále nejdříve po červené po pohodlných lesních stezkách (Přírodní park Plánický hřeben) směrem na jih do obce Plánice. Z Plánice pak směrem na západ po žluté, stále po pěkných lesních cestách, přes Barák (706 m) až do Klatov. Klatovy byly založeny na obchodní cestě do Bavor, město bylo za husitských válek důležitým opěrným bodem radikálního křídla táborského.
9. den: Klatovy–Kdyně (přibližně 22 km)
Z Klatov pokračuje cesta po červené směrem na západ. V blízkosti nádraží se nachází dvě velké křižovatky turistických značek. Odtud je možné pokračovat po zelené značce, která vede přes Tajanov, po lesních cestách. Kousek před Kdyní vede pak zelená přes vrchol Koráb (773 m) – okolo chaty Klubu českých turistů (občerstvení). Obcí Kdyně vedla prastará obchodní cesta do Eschlkamu a Neukirchen bei der Heiligen Blut na druhé straně hranice.
10. den: Kdyně–hraniční přechod Všeruby/Eschlkam (přibližně 8 km)
Také ve Kdyni se pro další pokračování nabízejí dvě varianty: 1. Přímější cesta po žluté přes Čepici (642 m), která leží na evropské dálkové turistické trase E 6. 2. Pohodlnější a o něco delší cesta po zelené přes Novou Ves. Odtud vede dále červená přes Ráj, kde se opět setkává se žlutou (E 6). Po vyjití z lesa je již na druhé straně státní hranice vidět známá silueta Hohen Bogen (SRN) a kousek před ní malá, ale zřetelná bílá věžička kostela sv. Jakuba v Eschlkamu.
Dolů do Hájku a dále ke státní hranici ve Všerubech vede značená cesta okolo bohužel uzavřeného poutního kostela sv. Anny. Tady se dříve nacházela dokonce ubytovna pro poutníky.
Na německé straně hraničního přechodu ve Všerubech nechala obec Eschlkam postavit velký kámen s nápisem „Santiago de Compostela 2 825 km“.
Tady tedy začíná oficiální Východobavorská svatojakubská cesta.
Varianta pro cyklisty:
11. června 2005 byla v Plzni otevřena nová cyklotrasa Praha–Plzeň–Regensburg. Trasa je popsána v dvojjazyčném letáku: „Cyklotrasa Praha–Plzeň–Regensburg“ („Radweg Regensburg–Pilsen–Prag“).