Svatojakubská cestaJakobswegWay of St. James

Přes Švýcarsko

kresba cesty

Rorschach–Untereggen–St. Gallen–Herisau

Do Rohrschachu přijíždí mnohou poutníků lodí přes Bodamské jezero z Lindau. Nedaleko na náměstí Kronenplatz stojí kašna sv. Jakuba.

Rorschach

Značení Svatojakubské cesty vede klikatou pasáží k ulici Appenzellerstrasse, která vede ven z města. U Mülibergu na bývalé křižovatce zemských stezek projdete kolem dálničního mostu. Po krátkém výstupu dojdeme k zámku Sulzberg. Podél zámeckého rybníku směřuje Svatojakubská cesta k baroknímu farnímu kostelu v Untereggenu.

Untereggen

Projdete přes Untereggen a u statku Steingruben vystoupáte k legendami opředenému mostu sv. Martina. Obloukem pak vystoupáte k městské čtvrti St. Galler Neudorf. Uprostřed nové obytné čtvrti jsou historické pozůstatky – skupiny domů a statek Tablat.

Daleko od ruchu města vede cesta podél Hagenbuchwaldu a po „Cestě zlatých studánek“ na západ. U kostela v Linsebühlu dojdete do stejnojmenného předměstí St. Gallenu. Ve městě je katedrála, kostel sv. Leonarda, hrad Waldwegg , secesní kašna, věž Tröckneturm, kaple Maria Ensiedeln v Schönenwegenu, evangelický kostel a katolický kostel sv. Martina v městské čtvrti Bruggen.

St. Gallen

Po mostě Kräzernbrücke (1811) s výhledem na most Fürstenlandbrücke (1940) pokračuje cesta přes řeku Sitter. Kousek před bývalou papírnou odbočuje Svatojakubská cesta doleva ze silnice, do kopce k statku Gübsen. Cesta pokračuje okolo zámečku Sturzenegg a podél poklidné čtvrti Gübsensee po bývalé dopravní stezce do Herisau.

Herisau

Po ulici Bachstrasse s výhledem na kostel v městysu Herisau dojdete k poutní kašně.

Herisau–Nieschberg–St.Peterzell–Wattwil

Výchozím bodem je velký kostel v Herisau, jehož interiér je jedinečným příkladem propojení pozdní gotiky a rokoka. Na konci náměstí u lékárny odbočuje ulice Schmiedgasse doprava. Staré dřevěné domy, pod nimi Weisse Rössli – bývalá ubytovna, lemují bývalou výpadovku směrem na Toggenburg. Po "Alte Steig" se jde nahoru do průmyslového Glatttalu. Od ulice Schlossstrasse stoupá Svatojakubská cesta přes statek Böhl a přes lesy s výhledem na vilu "Buff" rychle nahoru. Lavičky u der Zentenar-linde na Nieschbergu zvou k odpočinku s pěkným výhledem. Z Nieschbergu (917 m n. m.) vede cesta na jih a vede podél statků kantonu Appenzeller. Po krátkém výstupu průsmykem Hörnli dojdete na cestu, která vede severně směrem na Schwellbrunn a při pěkném počasí je z ní výhled na Säntis.

Schwellbrunn

Cesta vede od Weiler Risi na horu Sitz (1084 m n. m.), nejvýše položené místo poutní cesty. Z kopce vede trasa jižně. Podél hor se jde přes Chäseren a Ämisegg k statku Berg. Následuje sestup do údolí řeky Necker k probožským budovám v St.Peterzellu. Občanské domy stejně jako radnice v St. Peterzellu jsou ozdobou bývalé klášterní vesnice.

St.Peterzell

Po přechodu mostu přes řeku Necker se jde dál k starému Bädli s malovanou fasádou. Po zachovalé přírodní cestě vede cesta do Hofstettenu s dřevěnými domy s bohatými fasádami. Cesta pokračuje přes statek Niderwil k hostinci "Churfirsten", který leží mezi údolím řeky Necker a Thur. Směrem na západ podél několika toggerburgských statků vede cesta dál dolů do Warrwillu s kostelem Kubli.

Wattwil

Wattwil–Laadpass–St. Gallenkappel–Schmerikon

Do kláštera nad vesnicí je to jen několik minut z nádraží. Lesní pěšina tvoří spojení s turisticko cestou Laad stoupající nahoru.

Ze zámecké louky hradu Iberg vede cesta na pastviny mimo silnici, ale přímo ve směru trasy. S výhledem do údolí a zpět na Wattwil cesta opět stoupá do Vordern Laad. Zde cestu lemuje řada pěkných toggenburgerských domů. Cesta vede dál do mírného stoupání k průsmyku Laad. Krátce poté cesta opustí starý kraj Toggenburgů a vejde do St. Gallenské oblasti jezer. Po Hintern Laad vede cesta podél staré cesty lemované šípky., která vede do přírodní chráněné oblasti Bodenwies. Po projetí kolem střelnice Cholloch dojde cesta k sedlu Oberricken. Cesta pokračuje po lesní cestě k vesnici Walde. Ve vesnici odbočíme bývalou silnici na Widen, která dnes vede přes louky. Z Höfli až do Allenwinden vede pěkná cesta, potom sestupuje cesta průsmykem, odkud je výhled na Zuryšské jezero, do Rüeterswillu s kostelem sv. Uršuly a soškou sv. Jakuba. Z Rüeterswillu vede cesta přímo podél silnice do St. Gallenkappel s barokní kostelem.

St.Gallenkappel

Po zalezněných březích řeky Aabach dojdete k Rickenstrasse a k mostu přes řeku z roku 1830. Poté co přejdete řeku dojdete k kapli sv. Jakuba v Neuhausenu. Pak cesta pokračuje přes Risifeld po bývalé panské cestě a dál přes kdysi obávanou oblast duchů Bürstli k Goldbergu, odkud je nádherný výhled na Obersee. Oblastí vinic Lanzenmoos vedou goldbergské cestičky dolů ke kostelu sv. Josta. Odtud už to není daleko do země lodí a na nádraží ve Schmerinkonu.

Schmerikon–Tuggen–Siebnen–Lachen

Cesta vede z nádraží po cestě Seeuferweg na východ, potom pokračuje směrem ke koupališti silničkou ven z města. Po pěší stezce se dostanete k vedlejšímu přítoku Linthu. Brzy pak dojdete k hradní věži a zámku Griinau. Jako součást dřívějšího sídla zemského správce zůstala zachována kaple Nothelfer, jejíž vstup je zdoben erby. Po silnici vede trasa dál do Tuggenu. U pamětního kříže odbočuje cesta vpravo a jde pod dálnicí. Cesta se na okraji lesu Buechberg rozděluje ke kapli Linthbord a ke kapli Anneliho. Podél odvodňovacích příkopů vede cesta přes bývalé Tuggenerské močály. U starého hostince Löwen, který stojí v centru vesnice, vede cesta po Buechbergstrasse a odbočuje směrem z vesnice.

Tuggen

S výhledem na Wägital vede vedlejší silnice do Weiler Bol s typickými domy s dvojitým loubím, kde ze silnice odbočuje silnička, která vede přes dálnici. Pak projdete kolem lorety v Chromen a dojdete do Sibnenu. Uprostřed vesnice, kde se setkává více cest, stojí kaple sv. Mikuláše, tři sochy (také Jakub Starší), zdobí jeho altář. V kapli z roku 1629 je poutní tabule na památku tvůrcovi pouti do Jeruzaléma. Cestou se jde kolem kostela směrem na Aa–Brücke a brzy potom do Büelstrasse. U obecního domu odbočuje poutní cesta vpravo a vede přes obytnou čtvrť do Chrüzstattu.

Siebnen/Galgenen

Z ulice Obergasse odbočuje pěšina, která vede přímo k pozdně gotickék kapli sv. Josta ze 14. století, která patří k nejpůvabnějším malým stavbám na pouti do Einsiedelnu. Po asfaltové cestě se pokračuje až k mostu přes potok Spreitne. Cesta po břehu potoka vede pod dálnicí až na kraj vesnice Lachen.

Lachen–Etzel–Einsiedeln

V Lachenu stojí kaple „Maria zum guten Rat“ zrekonstuovaná v roce 1911. Ven z vesnice vedou ulice Tschuopis– und Breitenstrasse. Cestou je vidět kaple sv. Jana v Altendorfu na místě hradu Alt–Rapperswil

Altendorf, Lachen, Pfäffikon SZ

Pohořím se dojde na křižovatku s cestou Altendorf–Vorderberg. Svatojakubská cesta pokračuje po Bilstenstrasse. Z Weiler Bilsten (698 m n. m. ) je výhled na následující plochý úsek a výhled zpět na Zuryšské jezero .

Ze Schwändi stoupá cesta pozvolna oblastí pastvin a zaletněných močálů k průsmyku Etzel. U statku Oberschwändi končí poutní cesta z Altendorfu. Na vrcholku průsmyku stojí kaple sv. Meinrada a hostinec ze 14. století, nově postavený v roce 1759, sloužil jako poutnický útulek. Malby Vita St.Meinradi v kapli z roku 1698 zobrazují život zbožného obyvatele Einsiedelnu. Výstup k historickému mostu Teufelsbrücke (Ďábelský most) přes řeku Sihl vede po asfaltu, pak následuje sestup po občas bahnité turistické cestě. Z Hinterhorbenu dojdeme rychle na cestu, která vede po rovině. Galgenchappeli na místě v roce 1810 opuštěné kaple, kde dostávali poslední požehnání odsouzení na smrt, upozorňuje na dřívější einsiedlerské popraviště.

S výhledem na jezero Sihlsee směřuje cesta na dál na jih. Mariánský sloup na Horgenbergu odkazuje na patronku nedalekého kláštera. Po Etzelstrasse cesta pokračuje do obytných sídlišť v blízkosti obce a kolem kaple sv. Gangulfe, odkud už je výhled na klášter. Kaple pochází z 11. století a je nejstarší kaplí v Hochtalu. Severně od klášteru Einsiedeln na náměstí a na hřbitově jsou dva památníky připomínající významné občany Einsiedelnu, doktora a přírodovědce jménem Paracelsus (1493–1541) a básníka Meinrada Lienerta (1865–1933). Důležitou zastávkou poutníků je n¨benediktýnský klášter v Eisiedelnu, mnoho poutníků pije z fontány Panny Marie, jejíž 14 chrličů znázorňuje 14 zastávek křížové cesty. Téměř všechny budovy naproti klášteru původně sloužily jako ubytovny pro poutníky.

Klášter Einseideln: www.kloster-einsiedeln.ch

Einsiedeln

Einsiedeln–Trachslau–Haggenegg–Brunnen

Značení svatojakubské cesty vede směrem na Luegeten.polevu se nachází Werner Oechsli Bibliothek (knihovna), navržená architektem Mario Bota. Po pravé straně zůstal zachovaný jeden z estarých dřevěných poutnických prodejních stánků. Značená cesta vede podél potůčku Alp do Trachslauer Moos. Po pravé straně leží benediktýnský klášter Všech Svatých v Au. Byl založený kolem roku 1200 tzv. lesními sestrami, které přišly do Einsiedelnu. Zajímavostí je „neustálé modlení“ 24 hodin již 152 let. Cesta pokračuje podél rybníku Trachslauer. Původní poutnický útulek stál nedaleko směrem na jih. V Trachslau odbočuje cesta u kostela doprava, dnešní cesta nekoresponduje s původní poutní cestou. Na cestě do Alpthal se míjí několik chat postavených v tradičním stylu kantonu Schwyz. Farní kostel v Alpthalu je zasvěcený sv. Appolonii, patronkou všech, kteří trpí bolestmi zubů. V Alpthalu je také budova školy z 19. století.

Alpthal

Z Alpthalu stoupá cesta prudce do Haggeneggu. Cesta vede přes Langwald (dlouhý les) s převýšením 300 metrů. Podél cesty jsou zbytky starých dlažebních kamenů. Z lesa cesta vede k malé kapli Bruust z roku 1795, ve které jsou umístěny socha Panny Marie a další pobožné předměty. Cesta k horské restauraci Haggenegg je nyní méně strmá a cestou je nádherný výhled na vrcholky malého a velkého Mythenu. Haggenegg (1414 m n. m.) je nejvyšším přechodem na Svatojakubské cestě ve Švýcarsku. Výhled na jezera Lauzerer a Vierwaldstätter společně s okolními alpskými panoramy a 3000 metrů vysoký vrchol Glarner berou dech. Poblíž jsou dvě kapličky. Cesta pokračuje východně podél horské restaurace, nejprve dolů strmou roklí, pak přechází v širší cestu, která pak vede po obloukem po lesní cestě přes lesy Stock a Höch do Langriedu a po asfaltové cestě do Würzli und Brändli. Za občas řídkým lesem Höch vede cesta do vesničky Ried a k Fridolinově kapli¨. Svatojakubská cesta pak vede kolem university ve Schwyzu. Ve Schwyzu je mnoho historických budov: barokní kostel sv. Martina (1774), Spolkový archiv, Forum Švýcarské historie, radnice a mnoho šlechtických domů. V ulici Schmidgasse stojí kaple Bolestné Matky Boží, jejíž obraz byl cílem jedné z místních poutí.

Schwyz

Předtím než cesta dorazí do Ibachu, vede kolem kaple sv. Barbary. Po přechodu přws řeku Muota pokračuje cesta ke kapli Erlen postavené roku 1485.

Ibach

Po značené Svatojakubské cestě pokračuje trasa rovinatou krajinou do Ingenbohlu, kde stojí farní kostel sv. Leonharda z roku 16656–61, který byl dvakrát zvětšovaný.

Ingenbohl

Na kopci leží centrum sester z Ingelbohlu s klášterem, kostelem a konventní školou. Kaple Marie terezy je dnes známým místním poutním místem.

Odtud je to již jen několik minut do Brunnenu a k jezeru Vierwaldstättersee. Kaple sv. Heinricha, postavená v roce 1632, také známá jako spolková kaple je památkou na založení Švýcarské konfederace.

Brunnen

Brunnen–Treib–Emmetten–Beckenried–Stans

Z Brunnenu se pokračuje lodí do starého přístavu v Treibu. Při plavbě je vidět „Dům na Treibu“, místo pro ty, kteří hledají úkryt před pronásledováním.

Seelisberg

Svatojakubská cesta pak pokračuje směrem na Volingen. Značení oznamuje, že je to 3,5 hodiny do Beckenriedu. Nejprve se jde do kopce po asfaltové cestě a pak cesta do Vollingenu vede přes otevřená pole. Pak jdeme po "Nidwaldnerweg" do Emmenttenu. Před Emmenttenem vyjde cesta z lesa a vede ke kapli Svatého kříže pocházející z roku 1795. zajímavý je znak Emmenttenu, tři bílé mušle na červeném pozadí, který odkazuje na uctívání sv. Jakuba.

Emmetten

Po sestupu k Schönecku ve směru na Beckenried dojde cesta ke kapli sv. Anny s dlážděnou příchozí cestou.

Po hlavní cestě okolo jezera vede Svatojakubská cesta do Beckenridu s farním mostelem sv. Heinricha pocházejícího z 18. století. V sakristii jsou náhrobní kameny ze starého kostela se zobrazením tehdejíších pouníku do Jeruzaléma a do Santiaga de Compostela. Nahoře je pak vidět Svatojakubská mušle nalevo od jeruzalémského kříže, napravo pak je vyobrazení řádu sv. Kateřiny.

Beckenried

U rozcestníku u stanice lanovky Klewenalp je dobře značená Svatojakubská cesta, která pokračuje identicky s cestou "Waldstätterweg’’ ke kapli sv. Anny. Cesta pokračuje dál k poutní kapli Maria zum Ridli z roku 1605. Kvůli velkému množství poutníků byla kaple pravidelně zvětšovaná.

Svatojakubská cesta pokračuje rovnoběžně s dálnicí do Buochsu, kde stojí farní kostel sv. Martina. Cesta Prozessionsweg vedoucí na kopec je zajímavá, dobře prošlapaná cesta užívaná mnoha obyvateli Buochsu, kteří chtějí navštívit kapli Rübi.

Buochs

Trasa pokračuje do Obgassu s kaplí Panny Marie Sedmibolestné z roku 1663. Cesta odbočuje doprava pod dálnici a vede do Ennerbergu, kde je replika "Santa Casa di Loreto". Byla darovaná starostou a velitelem vojska Jakobem Achermannem po jeho vítězství v 2. bitvě u Villmergenu v roce 1712. Podle staré tradice Panna Marie byla ochránkyně v době válek a náboženských nepokojů.

Původní Svatojakubská cesta vede podél kaple po staré hlavní cestě do Stansu. Současná značená cesta ale vede doleva k "Waltersbergu" a ke kapli sv. Anny, odkud je nádherný výhled na Stans. Mnoho darů vypovídá o zdejších zázračných uzdraveních. Cesta je nejprve strmá a vede do údolí, kde překročí řeku Engelberger Aa, pak odbočuje doleva a vede ke kapli sv. Rochus ve Wilu.

Engelberg

Odtud cesta pokračuje směrem na Stans ke kapli sv. Heinricha v Oberdorfu. Podél koleje sv. Fidelise dorazí cesta do Stansu, jehož kořeny sahají do 10. století. Ve městě stojí farní kostel sv. Petra a Pavla. Zde je řada relikvií vyhledávaných poutníky, např.: černý mramorový oltář z roku 1645 nebo poutní kaple "St. Maria unterm Herd", umístěná v kryptě pod levou boční lodí.

Stans

Stans–Kerns–St. Nicklausen–Flüeli–Ranft

Cesta ve Stansu začíná u památníku Winkelried, který připomíná bitvu u Sempachu a byl vytesaný z mramoru z Carrary Ferdinandem Schlöthem v roce 1865. Cesta je zároveň značená jako Svatojakubská cesta a jako Cesta bratra Klause a stoupá ulicí Knirigasse ke kapli Kniri známé také jako kaple "Maria zum Schnee", postavené roku 1689.

Cesta pak pokračuje do Gotthardli, odkud je nádherné anorama přes Schwyz na vrcholky Stanserhorn, Pilatus a Rigi. Přes pastviny vede cesta na Murmatt, odkud je vidět vesnice Ennetmoos. Tato oblast bývala sídlem Winkelriedů. V Ennetmoosu stojí farní kostel sv. Jakuba se sochou sv. Jakuba.

Ennetmoos

Pak cesta překročí Mehlbach a tím i hranice kantonů Nidwalden a Obwalden. Jen několik minut odtud je kaple sv. Kateřiny z roku 1641, která byla vystavěná na místě Galgenchäppeli. Krátký výstup vede ke kapli Mey také zvané Gmeichäppeli. Dole vpravo je vidět farní kostel v Kernsu. Cesta pokračuje po Cestě bratra Klause. Po asfaltové cestě se dojde ke kapli sv. Antonína postavené v roce 1639. Byla darovaná konšelem Heinrich Blättler z Kernsu. Cesta odbočuje vlevo k Schärpfi ve směru St. Niklausen. Cesta vede přes hřeben Egg do St. Niklausenu. Trasa pak odbočuje vlevo ke kapli sv. Mikuláše. Fresky patří mezi nejvýznamější gotické nástěnné malby ve středním Švýcarsku.

St.Niklausen

Kerns, Melchthal

Svatojakubská cesta pak strmě sestupuje ke kapli bratra Ulricha v Mösli z roku 1484. Velký balvan v předsíni prý sloužil jako postel bratra Ulricha. Od kaple sestupuje cesta k dolní kapli v Ranftu. Bratr Klaus žil v Ranftu od roku 1467 až do své smrti v roce 1487. Kaple však nebyla postavena před rokem 1501. Na pravé zdi jsou fresky z roku 1578. které zobrazují život bratra Klause. Horní kaple v Ranftu s poustevnou bratra Klause z roku 1468 stojí o kousek výš. Ti, kdo chtějí navštívit rodný dům bratra Klause, musí vyjít do vesnice Flüeli. Rodný dům bratra Klause, statek, který sám postavil a Ranft, kde strávil 20 let života jako posutevník, jsou stále otevřeny pro veřejnost.

Flüeli–Ranft

Flüeli–Ranft–Sachslen–Giswil–Kaiserstuhl–Obsee–Brünig

Z Flüeli je Svatojakubská cesta značená jako cesta pro pěší do Sachselnu. Hrob bratra Klause je umístěn ve farním a poutním kostele. Původní hrob bratra Kluse a kaplička jsou umístěny u staré kostelní věže.

Sachseln

Z centra Sachselnu vede vedlejší cesta do Edisriedu s kaplí sv. Josefa a pokračuje podél hlavní silnice do Ewilu s kaplí sv. Apolény. Obě místa jsou vesničky s velmi starými domy. Trasa pokračuje dál ke břehům jezera Sarnen, kde stojí historický venkovský hostinec „Zollhaus“ (celnice).Tady cesta odbočuje vpravo ze silnice na Hanenried, za dalších 300 metrů odbočuje vlevo na historickou cestu do Giswilu

Giswil

Z Giswilu vede cesta po chodníku podél hlavní silnice do Brünigu směrem na jih až k hotelu Krone. Značení vede dál podél silnice Aa–Ried do Buechholzu. Zde jsou vidět ruiny Rudenz, známý orientační bod v krajině. Dál je zřetelně vidět, kudy vedla stará cesta a poutníky osvěží chladivé stíny Kaiserstuhlského lesa. Cesta opustí les na lesní pastvině a po krátkém sestupu dojde do Kaiserstuhlu.

Kaiserstuhl

Cesta pak mírně stoupá lesem k viaduktu, příkladu moderní stavby na trati do Brünigu, a pak dojde na historickou cestu do Brünigu. Po výstupu čeká na poutníky nádherný výhled na jezero Lungern z terasy hostince. Pak cesta vede kolem statku v typickém stylu kantonu Obwalden.

Lungern

Cesta pokračuje na západ směrem na Bürglen ke kapli z roku 1686. Příjemná cesta po březích jezera vede na konec jezera u Obsee. Styl místních statků v krajině jsou charakteristickým znakem zdejšího regionu. Je zde nádherné odpočívadlo ve stínu s výhledem na jezero. Poté projdeme vesnicí ke kapli sv. Beaty z roku 1567 postavený v době reformací jako katolická alternativa k poutním místu Nad jezerem – Jeskyně sv. Beaty. V kapli je mnoho maleb, které znázorňují legendy o sv. Beatě. Nedaleko dřevařské továrně Hackeren odbočuje cesta vpravo do lesa, kde jsou stopy po staré římské cestě přes les Sattel. Místní lidé zde prý našli i keltské předměty. Lesní cesta vede do Letzi. Přírodní kamenná hranice společně s ochranou zdí sloužily jako obrana před protestantskými obyvateli Bernu. Z Letzi vede stará Brünigská cesta přes pastviny Sewli po přírodní cestě se starodávnými zdmi po obou stranách. Po Sewli vede cesta přes les Chalhüttli k Brünigskému průsmyku. Pěší cesta vede k železniční zastávce u Brünigského průsmyku, Krátce předtím cesta překročí hranice kantonu a vstoupí do regionu Oberhasli–Region v Berner Oberland.

Brünig–Zollhaus–Kulm–Brienzwiler–Hofstetten–Brienz–Giessbach–Isch–Bönigen–Interlaken

Cesta začíná na hranicích kantonu nad velkým parkovištěm, jen kousek od hřebenu Brünigského průsmyku. Nejprve trasa vede přibližně 500 metrů po původní Svatojakubské cestě směrem na Brünig. Cesta mírně stoupá ke kamenné značce, která tvoří hranici mezi kantony Obwalden and Berne. Pak cesta vede po rovině až k pěší cestě Brünig–Brienzer–Rothorn, po které se směrem na jih dojde až na železniční stanici v Brünigu. Tam cesta křižuje hlavní silnici a po skalní pěšině pokračuje k historické poutní cestě.

Brünig, Hasliberg

Kousek před místem, kdese cesta napojí na hlavní silnici, kdysi stával Strážní a celní dům okrsku Hasli. Původní nákladní stezka byla téměř úplně zničená při stavbě silnice do Brünigu v roce 1861. Nad hlavní silnicí vede 300 metrů dlouhá nová poutní cesta. Trasa pokračuje přes Rytz a Herwäg k rozsáhlým alpským pastvinám Bräch. Dál cesta vede přes Halti do skalnaté oblasti Tschuggen. Pětiminutová odbočka vede na ke skalní stěně, odkud je nádherný výhled na údolí Hasli. Odtud vede lesní pěšina neustále dolů, poté co projde okolo skalní jeskyně, je již vidět na vesnici Brienzwiler. Cesta do vesnice zavede poutníky do historických uliček Brienzwileru s zachovalými, bohatě zdobenými, kulturně chráněnými chalupami. Ve vesnici jsou stále viditelné stopy staré nákladní cesty. Cesta pokračuje historickou uličkou k jezdeckému centru Bifing.

Brienzwiler

Z Bifingu vede původní Svatojakubská cesta přes louky do vesnice Hofstetten.

Hofstetten

V minulých stoletích způsobily různé horské říčky sesuvy půdy v oblasti Hofstettenu, Schwandenu, Kienholzu a Brienzu. Velká část staré cesty stejně jako mnoho domů bylo pohřbeno pod mnoha metry půdy. Z Hofstettenu cesta míří do Schwandenu, před kterým cesta odbočuje po levém břehu jezera Brienz. Krátce před lesem odbočuje cesta doleva a vede přes pastviny a přes silnici do oblasti Brienzer–Lauene. Odtud je idylický výhled na jezero a je poprvé vidět vesnice Kienholz/Brienz. Název Lauene znamená lavinu nebo sesuv půdy, který se zde stal dvakrát, naposledy v roce 1896, kdy kamení a půda zničily vesnici a zůstal stát jediný dům. Cesta pokračuje směrem na Axalp a Giessbach. Projde se vesničkou Engi a dojde se k Giessbašským vodopádům, 14 za sebou jdoucím vodopádům. Hotel Giessbach postavený v 19. století byl cílem mnoha umělců a šlechticů z velké dálky, např. Ruska a Francie. Svatojakubská cesta vede před Giessbach a pomalu stoupá do vesničky Isch. Ukazatel cesty v Ischu informuje o tom, kudy cesta pokračuje. Nejprve vede na Böningen, jehož uličky nabízí mnoho příležitostí k fotografování.

Bönigen

Cesta pak pokračuje podél jezera do Interlakenu.Za chvíli cesta dojde k řece Aare, podél které poutníci dorazí do Interlakenu k mostu Beaurivage.

Interlaken–Unterseen–Neuhaus–Sundlauenen–Beatushöhlen–Merligen–Gunten–Oberhofen–Hilterfingen–Thun–Scherzligen–Gwatt–Strättlighügel–Amsoldingen

Od mostu mostu Beaurivage vede cesta k bývalému klášteru u Höhenmatte v Interlakenu. Na západním konci Interlakenu se cesta dostane do Unterseenu s historickým náměstí obklopenému středověkými domy.

Interlaken, Unterseen

Z Unterseenu vede cesta směrem na západ. Na rozcestí pak cesta odbočuje doleva po Weissenaustrasse ve směru na Weissenau a jezero Thun. Ve středověku kotvili lodi na jezeru Thun v chráněném zálivu u pevnosti Weissenau. Cesta pokračuje podél jezera do Neuhausu. V roce 1678 zde vzniklo významné obchodní a dopravní místo, které bylo jediným bodem, kde se dalo projet do a z oblasti východního Oberlandu. Svatojakubská cesta vede dál přes řeku Lombach podél kempu k Manofarmě, kde byl ve středověku vinný sklep a skladiště klášteru v Interlakenu. Za budovou vede původní Svatojakubská cesta po cestě vytesané do skály do Gelbenbrunnenu, odpočinkovému místu s možností koupání. Po dalších 300 metrech podél pobřeží dovede cesta poutníky do zálivu Sundlauenen. Cesta pokračuje borovicovým lesem k vesnici, kde kdysi bývaly vinice vlastněné klášterem v Interlakenu. O několik kroků dál je přístavní molo. Po krátkém výstupu přejde cesta přes hlavní silnici ke schodům vytesaným do skály Lucktreppe. Tato cesta byla rozšířená Oskarem Luckem, předtím tato skalnatá část Svatojakubské cesty vzbuzovala mezi poutníky strach a hrůzu. Cesta vede po schodech ke vchodu do jeskyní Beatushöhlen. Kousek před vstupem jsou ruiny poutnického útulku. Výše stával poutní kostel s ambitem a obydlím kněží. Byl to farní kostel pro obyvatele Beatenbergu. Byl zavřen po reformaci a dodnes se dochoval pouze zvon a zbytky některých zdí. Legenda o misionáři Beatovi, který prý žil v jeskynních, vedla ve středověku k rozšíření poutnictví. Jeho hrob u vchodu do jeskyně byl oblíbeným místem k modlení. Od jeskyní pokračuje cesta směrem na Merlingen, pak lesem okolo velkého kamenolomu do Widmannsplatzu. Zbytek cesty až k mostu železnice do Beatenbergu vede po historické cestě. Cesta pokračuje nad jezerem Thun a vede do zálivu u města Merlingen. Tato část cesty skalnatou oblastí byla v minulosti považována za velmi dobrodružnou.

Merligen

Z Merlingenu pokračuje pěší cesta přes Gunten, Oberhofen, atd. do Thunu.

Po severním břehu jezera vede cesta od kostela v Merlingenu.V části vesnice Usserdorf vede cesta k jezeru a pak podél silnice přes pole k zámku Ralligen, romantickému zámku s exotickým parkem, který je oblíbeným výletním místem zahraničních turistů. Ve středověku byl zámek majetkem kláštera v Interlakenu. Krátká část cesty nad jezerem vede k Stampbachhausu. Cesta pokračuje po starých schodech doprava k vinici. Po historické cestě Höhenweg dojdete k silnici z Guntenu do Sigriswilu. Cesta vede přes chatovou oblast s nádhernými výhledy. Stále jsou zde vidět stopy po historické Sigrisvilerské cestě.

Sigriswil, Heiligenschwendi

Cesta vede dál přes les k nově vystavěnému odpočívadlu obklopenému vysokými skalami a podél horského potoka do Guntenu. Vesnice je postavená v široké deltě, která vznikla u jezera Thun během minulých století.

Gunten

Z centra vesnice stoupá cesta po "Aeschlenstutz" a pak asi hodinu po staré cestě "Alten Oberländerweg" přes les do Oberhofenu, který se proslavil především svou exotickou zahradou. V museum se nachází mnoho historických objektů spojených s legendami o sv. Jakubovi a Beatovi. Tato část pobřeží je známá jako „Riviera jezera Thun“. Vedle hisotrického domu "Heidenhaus“, který byl kdysi využíván jako vinný sklep kláštera v Interlakenu, je ve městě mnoho dalších zajímavostí.

Oberhohen

Z přístavního mola vede cesta uličkou k hotzelu Moy, za kterým vede historická cesta Oberländerweg nad jezerem do kostela v Hilterfingenu. Na západním okraji vesnice stojí zámek Hünneg s muzeem a parkem pro veřejnost.

Hilterfingen

Ze zámeckého parku vede stará ulička na hlavní silnici vedoucí do Hünibachu.

Hünibach

Tady cesta odbočuje doprava a míří k molu. Zde začíná 2 km dlouhá promenáda podél jezera, která končí v Thunu. Na protějším břehu je vidět kostel Scherzlingen. V Thunu je mnoho nádherných historických památek.

Stadt Thun

Z historického města vede cesta okolo železniční stanice podél řeky Aare a ulicí Seestrasse do Scherzligen a do zámeckého parku Schadau. Původní kostel v Scherzlingenu byl postavený v 8. století. Po Seestrasse pak Svatojakubská cesta pokračuje podél loděnic na pláž. Za přístavem pak začíná pobřežní cesta do Gwattu. Cestou jsou nádherné výhledy na region Jungfrau. Rákosím se dojde k parku "Bonstettenguet" a nedaleko stojí Žebrácký dub. Z Gwattu pokračuje cesta doprava okolo starého hostince Landgasthaus Lamm směrem do Strättlighügelu. Do Strättlighügelu, masivní morény bývalého Aarského ledovce, se vchází po lávce, po které vede i cesta Burgunderweg. V lese jsou ruiny Strättlig ruin, bývalého zámku krále Rudolfa II. Burgundského, který ve středověku postavil okolo jezera Thun 12 kostelů. Cesta vede doleva pdo dálnicí do zalesněné údolí Glütschbachtal a oklo bývalého mlýnu Alti Schlifi, kudy původně vedlo koryto řeky Kander. Přes vesničky Waldmatt a Rüdli pokračuje cesta do Amsoldingenu s románským kostelem, známému poutnímu místu.

Amsoldingen

Svatojakubská cesta opouští region jezera Thun a vede dál směrem na Gürbetal a Schwarzenburgerland.

Amsoldingen–Blumenstein–Riggisberg–Rüeggisberg–Schwarzenburg

Tato etapa začíná za zámkem v Amsoldingenu a vede mezi Amsoldingenským jezerem a jezerem Üebeschi a pak nahoru směrem na Höfen, kde se prochází okolo mnoha statků.

Uebeschi

Za „Hubelem“ jde Svatojakubská cesta kousek po silnici do Oberstockenu, ale brzy odbočuje vpravo a vede po lesní cestě do Pohlerenu. Pak se cesta opět mírně svažuje a vede na louky s výraznými morénovými hrboly pocházejícími z doby ledové. Z východního okraje vesnice Pohleren je to jen několik kroků k historickému zájezdnímu hostinci Landhaus Rohrmoos. Odtud cesta pokračuje přes Stockental, okolo mnoha vesniček pod pohořím Stockhorn do Blumensteinu. Nad vesnicí u horské říčky stojí malebný kostel. Současné centrum města leží na začátku údolí Gürbertal.

Blumenstein

Z Blumensteinu pokračuje cesta podél Fallbachu do Mettlenu, kde vede přes řeku Gürbe a pak sleduje její koryto do vesnice Wattenwil. Cestou se míjí mnoho reprezentativních statků. Informace o městě: Forst, Längenbühl

Ve Wattenwillu vede cesta doleva ke kostelu, který stojí vedle staré školy.

Wattenwil

Za kostelem vede cesat do kopce po silnici do Burgisteinu. Na druhé straně je vidět zámek Burgistein.

Burgistein

Za Burgisteinem, v oblasti zvané "Bim Weier", dosáhne cesta nejvyššího bodu a vede přes pastviny okolo mnoha statků do Riggisbergu. Nad vesnicí stojí kostel s nádherným parkem. Nedaleko stojí Abeggstiftung, kde je umístěno mezinárodní textilní museum.

Riggisberg

Nad kostelem pokračuje cesta dál podél pohoří na západ s nádherným výhledem na Schwarzenburgerland a Bernské Alpy. Přes vesničky Tromwil and Mättiwil cesta dojde do Rüeggisbergu se slavnými ruinami kláštera. Kdysi významná budova, založená francouzským reformním řádem Cluny, bývala důležitým azylem pro poutníky. Historie kláštera, pocházejícího z roku 1072, je zdokumentovaná v malém museu. Pod klášterm stojí ve středu vesnice kostel. Sv. Marina.

Rüeggisberg

Cesta pokračuje do údolí po staré klášterní cestě přes Helgisried a Rohrbach, směrem na Schwarzwasser. U Wislisau, kde se divoký horský potok zařízl do pískovce, cesta stoupá lesem na náhorní plošinu u Henzischwandu. Z plošiny, která je zemědělsky využívaná a je na ní mnoho statků, je nádhrný výhled na pohoří Jura. Předtím než dorazí do Swarzenburgu, vede cesta přes vesničky Tännlenen a Schönentannen.

Schwarzenburg, Mamishaus, Rüeschegg–Heubach

Z Schwarzenburgu nejpre pokračuje cesta podél hlavní silnice do Bernu, ma kraji vesnice však odbočuje doleva a vede po cestě přes pole do vesničky Wart. Odtud je vidět poutní kostel Wahlern, jedna z mnoha památek Schwarzenburgu.

Schwarzenburg–Sensegraben–St. Antoni–Tafers–Uebewil–Fribourg

Cesta pokračuje k Torenbachu směrem na Sensegraben. Tady vede historicky zajímavý úsek cesty, dlážděná cesta vytesaná do skály. Na skalní stěně jsou vidět opory, který využívali kočí, aby projeli tímto úzkým místem. O kousek níž cesat dorazí do Torenöli, kde kdysi stával olejový mlýn. Za chvíli cesta opět přejde přes Torenbach a dojde do Sensegrabenu. Po pravé straně po proudu je vidět na skalním výstupku pevnost Grasburg. Cesta vede přírodní rezervací s divokým a romantickým charakterem. Cesta pokračuje proti proudu k mostu Sdobach pocházejícímu z roku 1867, který tvoří hranici kantonu Fribourg. Po 250 metrech podél Sodbachu cesta vede přes hlavní silnici a pak stoupá k historické pěšině se zachovanou dlažbou. Po prudkém výstupu dorazí cesta do vesnice Heitenried a vede přes její dolní okraj. Pod zámkem stojí neogotický kostel sv. Michaela z roku 1905.

Heitenried

Následuje mírný setup po cestě obklopené křovím, starými lidmi stále nazývané "Stadtgassa". Tato původní cesta do Fribourgu vede ke kapli Winterlingen zasvěcené sv. Apoléně. Cesta pokračuje přes vesničky Schleif a Cheer do St. Antoni. Cesta často míjí kamenné kříže. Při vstupu do vesnice je polevu vidět nejstarší reformní kostel v regionu Sense postavený v roce 1866. Na západním konci vesnice stojí katolický kostel pocházející z roku 1894, jehož patron dal název vesnici. Kaple sv. Antonína z 15. století na východní straně kostela byla ke kostelu připojena.

St.Antoni

Historická cesta vede za kostelem sv. Antonína dolů po cestě vysekané do pískovce do Wissenbachu, kde kdysi byla pila a mlýn, po kterém zůstaly dodnes zachované stopy. Cesta pokračuje dolů ke kapli sv. Sebastiana u hlavní silnice. Svatojakubská cesta pokračuje přes silnici podél řeky Taverna přes Schlund do Rohru, kde se nachází mnoho starých sýpek a kaple Svatého kříže z roku 1842. Po chodníku podél statku vede cesta do Tafersu, v jehož centru se nacházejí významné církevní a světské budovy.

Tafers

Cesta pokračuje přes Lamprat do Menziswilu, kde u cesty pod stromy stojí kaple Panny Marie z 18. století. Trasa pak vede na západ k aleji jasanů a dubů, která vede do Hinterbruchu. V rozsáhlém parku se nachází kaple sv. Josta postavená roku 1519, ve které je umístěna soška Panny Marie. Přes lesy dojde cesta do vesnice Uebewil ležící nedaleko před Fribourgem. Zde stojí kaple „Unserer lieben Frau“ (Naší milé paní) z roku 1789, která nahradila kapli sv. Jakuba z roku 1560. Vedle stojí šlechtický dům ze 17. století. Předtím než cesta dojde k prvním domům Fribourgu, mine starý kamenný kříž z roku 1560.

Svatojakubská cesta přes Fribourg

U kříže cesta opouští region Sense a vstupuje do města Fribourg. Ve Fribourgu je cesta značená Svatojkaubskou mušlí. O kousek dál na křižovatce stojí kaple sv. Bartoloměje z let 1472–1473, která dříve stála mimo město. Cesta směřuje dál k Roter Turm (Červené věži). Odtud je nádherný výhled na staré město s mnoha kostely a kláštery.

Do dolní části města k řece Saaně vede Svatojakubská cesta branou Berntor, pak pokračuje podél staré poutní ubytovny „Zum Engel“, přes Bernský most a středověkými uličkami k malému náměstí St. Johannsplatz. Odtud cesta stoupá po Samariteringasse k domu číslo 6, kde kdysi stával špitál sv. Jakuba, který byl určen pro chudé poutníky. Dnes se dům pozná podle reliéfu sv. Jakuba v pískovci. Bohatí poutníci přespávali v sousedním hostinci "Gasthof der Drei Könige". Nedaleko stojí augustiánský klášter a kostel. Po ulici Reichengasse dojde cesta do Hochzeitsgasse a před kostel sv. Mikuláše, současné katedrále sv. Mikuláše. Dál na západ mezi muzeem a ulicí Steinbrückengasse se nachází františkánský kostel, kde je také sv. Jakub. Nedaleko se nachází i kostel Liebfrauenkirche, nejstarší kostel ve Fribourgu. Sloužil jako kaple stejnojmenného špitálu do té doby, než byl přemístěn na Aux Places a byl přejmenován na Bürgerspital (Občanský špitál). V Steinbrückengasse v domě číslo 14 bývala dřevěná soška sv. Jakuba, která ukazoval a zvala k odpočinku v protější ubytovně. Okolo města stojí zámky vévodů z Zähringenu, které byly postaveny v různých stoletích. Později postavená radnice má monumentální hodiny a zvony. Lausannergasse dovede poutníky k bráně „Odbývajících hodin“. Jedna z nejpopulárnějších bran mezi restauracemi "Le Plaza" a klášterem Ursulinen byla roku 1853 zbouraná. Nedaleko míst , kde kdysi brána stávala, se nachází biskupské sídlo diecéze Lausanne, Geneva a Fribourg. Bylo postavené 1842–1845. Většina poutníků pokračuje po Romontgasse k bráně Romont zbourané roku 1856. Romontgasse vede až k vlakovému nádraží, jehož nová budova byla roku 1929 vysvěcena. Kdysi zde stávala pevnost sv. Jakuba se stejnojmennou kaplí, ale ani po jedné budově nezbyly žádné stopy. Fribourg Svatojakubská cesta opouští u náměstí Place des Charmettes směrem na Planafaye, po mostě sv. Apolény postavené před rokem 1243 přes řeku Glâne. Kaple sv. Apolény byla poprvé zmiňovaná v roce 1147 a nově postavená roku 1566.

Fribourg

Fribourg–Posat–Romont

Cesta pokračuje okolo cisterciánského opatství Hauterive do Ecuvillens. Cesta vede přes les Bois de Monterban a areálem "Institut Agricole" Grangeneuve. Svatojakubská cesta je značená také jako "Sentier culturel européen". Cisterciánské opatství bylo založené roku 1138 Guillaumem de Glâne. Jeho hrob je u levé zdi chóru. Na jeho prosbu sem poslalo cisterciánské opatství v Burgundsku opata Gerharda s 12 mnichi a mnoha bratry. Všechny kostely cisterciánského řádu, stejně tak i ten místní, jsou zasvěceny Panně Marii.Současná budova kláštera pochází z 18. století . Klášter byl povýšen na opatství roku 1848. Od opatství pokračuje cesta na západ do Posieux s kaplí Chapelle du Sacré–Coeur.

Posieux

Z Ecuvillens s kostelem směřuje cesta na jih okolo letiště a přes les Bois à L’Abbé a přes Champ–de–la–Croix do Posatu s pozůstatky premonteriánského kláštera z toku 1140. Kaple v Postau pochází z dob založení kláštera, byla zbouraná a znovu postavená roku 1675. V Posatu se také nachází pramen se zázračnou uzdravující vodou, díky kterému místo navštěvovalo mnoho poutníků.

Posat

Svatojakubská cesta pokračuje přes řeku Glâne, překoná rokliny lesa Bois des Grands–Champs a dojde do La Crétause. Západně leží Autigny s kostelem, který zve k rozjímání.

Autigny

Podél řeky Glâne vede cesta na západ do Chavannes–sous–Orsonnens, kde se nachází barokní kaple ze 16. století se sv. Jakubem jako poutníkem a apoštolem společně se sv. Kryštofem.

Orsonnens

Dál vede cesta jižně do Les Chavannes–sous–Romont. Ženský klášter de la Fille Dieu byl založený roku 1268. Cesta pokračuje do města Romont založeného ve 13. století. Hrad v Romontu byl postavený roku 1239 Petrem II. Savoyským. V budově hradu je umístěno Švýcarské muzeum malby na sklo. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl povolen roku 1244 a vysvěcen v roce 1296. Je to jeden z nejhezčích gotických kostelů ve Švýcarsku. Od roku 1997 stojí na náměstí socha sv. Jakuba jako památník na bývalý "Hotel du Saint–Jacques". Zvyk z 15. století "Klageweiber von Romont" (Naříkající ženy z Romontu) připomíná procesím na Velký pátek utrpení Krista.

Romont

Další etapa v oblasti Romandie vede z Romontu přes Moudon a Montpreveyres do Lausanne.

Romont–Curtilles–Moudon

Cesta opouští Romont jiho–západním směrem a vede okolo vesničky Hennens do kopců. Odtud je vidět město Lucens se zámkem. Během setupu do Lovantes opouští cesta kanton Fribourg a vstupuje do kantonu Vaud. Přes Lovantes vede trasa lesem po pravém břehu Broye do Curtilles, malého místa s farním kostelem z 11. století, renovovaného v 16. a 19. století. Přes pole a louky pokračuje cesta podél Broye do Moudonu. Satrá část města leží s mnoha historickými budovami leží na levé straně řeky. Dolní části města dominuje farní kostel St. Etienne ze 13. stoeltí.

Moudon–Montpreveyers–Lausanne

Z Moudonu vede cesta podél Broye do Bressonazu, kde nejprve vede cesta přes řeku a pak pokračuje po starém mostě přes řeku Carrouge. Odtud vede cesat okolo Syensu přes loky a pastviny porostlé malými stromky do Vucherensu s kapličkou ze 16. století. Při jasném počasí jsou vlevo vidět fribourgské Alpy. Z Vucherensu pokračuje trasa po štěrkových cestách na jižním směrem hustými lesy Jorat, které v dřívějších časech nebyly pro poutníky úplně bezpečné, protože v nepřehledných lesech číhali lupiči. Na jihu je vidět pohoří s nadmořskou výškou přes 3000 metrů Dents du Midi, které leží za Ženevským jezerem. Cesta míří dál na západ přes vesničku Ussières. Trasa míří nejprve přes louky, pak přes husté lesy a potom odbočuje doprava a sestupuje po strmých schodech k malému potoku. Po malém mostě vede cesta na druhou stranu, která stoupá skoro stejně strmě nahoru, kde se nachází bývalý poutnický hostinec La Cure s kaplí z roku 1438. Odtud vede dobře udržovaná cesta do Montpreveyres. Za Hôtel des Balances odbočuje cesta doleva, přes starý smíšený les Bois du grand Jorat, starý smíšený a okolo vjezdu do bývalé poutnické zastávky St. Catherine du Jorat a přes Chalet à Gobet cesta vede do předměstí Lausanne. Cesta pokračuje ke kapli sv. Vavřince na kopci. Odtud jsou nádherné výhledy na Ženevské jezero a je to již jen kousek ke katedrále v Lausanne. Cesta vede starou částí města ke katedrále Notre Dame. Další památkou ve městě je sídlo vlády kantonu Chateau St. Marie z počátku 15. století. Městská radnice pochází ze 17. století. Středem města je náměstí Place st–Francois, kterému dominuje stejnojmenný gotický kostel.

Lausanne

Lausanne–Morges–Allaman

Poslední etapa Svatojakubské cesty ve Švýcarsku z Lausanne do Ženevy vede okolo Ženevského jezera. La Côte, jak se tento region nazývá, se skládá z mnoha městeček a vesniček s velkým počtem zámků obklopených vinicemi. Bohatí poutníci používali na své pouti lodě z Lausanne do Ženevy, které mohou využít i dnešní poutníci.

Z Lausanne vede Svatojakubská cesta po historických schodech "Escalier du Marché". Cesta značená Svatojakubskou mušlí vede převážně z kopce k římským ruinám a k jezeru. Nejprve vede cesta předměstím St. Sulpice, kde stojí bývalé cisterciánské převorství z 11. století, které bylo v 15. století přestaveno na klášter. Cesta pokračuje přes park po upravené pobřežní cestě do Vidy a směrem na Morges. Stará část Morgesu s nádhernými měšťanskými domy z 18. století je velmi malebným místem. V pevnosti Louise Savoyského postavená roku 1268, která později sloužila jako residence bernských vládců, se dnes nachází vojenské museum kantonu Vaud a švýcarské museum cínových figurín.

Morges

Na západním konci Morgesu dojde cesta k La Caroline a pak pokračuje od břehů jezera k železniční trati, podél které vede až ke sklárně, odkud cesta vede zpátky k jezeru do St. Prexu. Kromě zámku je zajímavou památkou i městská brána.

St. Prex

Okolí města dominuje malý kopec s kostelem sv. Marie. Trasa pokračuje po dlážděné cestě do Buchillonu, kde za kostelíkem odbočuje doprava a pak vede přes les Grand Bois. Přes říčku Aubonne dojde Svatojakubská cesta do Allamanu se zámkem obklopeným vinicemi. Zámek byl postavený ve 14. století a liší se od ostatních hradů v regionu tím, že nebyl postavený z ochranných důvodů, ale jako sídlo venkovských šlechticů.

Na trase Lausanne–Coppet–Geneva zůstalo jen málo z původní Svatojakubské cesty, která byla během 18. století rozšířená a zmodernizovaná. Avšak stále lze najít zachovalé části cesty ve většině měst.

Allaman–Bursinel–Prangins–Nyon–Céligny

Převážně po vinicích pokračuje cesta do Perroy s kostelem sv. Marie a vinicí Chateau de Perroy. Další zastávkou na cestě je Rolle se zámkem Chateau de Rolle postaveným ve 13. století rodem Savoyů, stejným rodem, který založil město Rolle.

Rolle

Svatojakubská cesta opouští Rolle o Grande Rue a vede do vesničky Bursinel se zámkem Chateau de Bursinel z 12. století. Trasa odbočuje na jih do Glandu. Podél hlavní silnice, pak po málo frekventované silnici a nakonec po pěší stezce dojde Svatojakubská cesta do Pranginsu s kostelem a zámkem Chateau de Prangins. Cesta do Nyonu trvá po silnici 30 minut. Siluetě města Nyon dominuje zámek. Již v předřímském období zde bylo sídlo zvané Noviodunum. Po vítězství Césara nad švýcarskými vojsky zde bylo založeno římské vojenské město Colonia Julia Equestris. Mezi zajímavé památky v Nyonu patří městská brána a kostelík Notre Dame z 12. století.

Nyon

Z vlakového nádraží v Nyonu vede Svatojakubská cesta nadjezdem přes železnici a pak směřuje jihozápadním směrem po mostě přes řeku Boiron a přes les Bois Bugy do Cransu. Okolo zámku pokračuje cesta po hlavní silnici do Céligny. Céligny, malá vesnice nad jezerem s kostelíkem a útulnými restauracemi, je enkláva patřící ke kantonu Ženeva. Cesta pokračuje dál podél Ženevského jezera, kterého obklopuje mnoho hradů a zámků s vinicemi.

Céligny–Founex–Commugny–Geneva

Na konci vesnice odbočuje cesta doleva a brzy se napojí na pěšinu, která za posledními domy vede po několika schodech dolů k můstku přes malý potok. Na druhé straně potoka stojí Château de Bossey. Cesta pokračuje doleva alejí statných dubů a pak opět doprava přes vinice s výhledem na moře a hory za ním do vesnice Founex. Z Founexu vede podél hlavní silnice do Commugny, které je výhodně situované k přespání před příchodem do Ženevy. Kostel sv. Kryštofa patří od roku 1026 k opatství Sv. Maurice.

Commugny

Svatojakubská cesta pokračuje pře Tannay a Mies, kde jsou také hranice kantonu. Zde sílí francouzský vliv natolik, že se člověku zdá, že už je ve Francii. Nedaleko za hranicemi je Versoix. Cesta pak vede přes Genthod se zámkem, Chambésy a Pregny do předměstí Ženevy. Symbolem Ženevy je Jet d’eau. Podél botanické zahrady vede Svatojakubská cesta do centra. Z náměstí Place St–Gervais pokračuje Svatojakubská cesta přes most Ponts de I’lle a náměstí Place Bel–Air ke katedrále sv. Petra v hisotrickém centru města.

Genf/Genève

Ze Ženevy pokračuje svatojakubská cesta po Via gebennensis na švýcarsko-francouzské hranice a pak dál do poutního města Le Puy en Velay.

Města a obce podél cesty

Rohrschachwww.rorschach.ch
Unterregenwww.untereggen.ch
St. Gallenwww.stgallen.ch
Herisauwww.herisau.ch
Schwellbrunnwww.schwellbrunn.ch
St. Peterzellwww.stpeterzell.ch
St. Gallenkappelwww.stgallenkappel.ch
Schmerikonwww.schmerikon.ch
Tuggenwww.tuggen.ch
Siebnenwww.siebnen.ch
Lachenwww.lachen.ch
Einsiedelnwww.einsiedeln.ch
Trachschlauwww.trachslau.ch
Schwyzwww.gemeindeschwyz.ch
Ingenbohlwww.ingenbohl.ch
Brunnenwww.brunnen.ch
Seelisbergwww.seelisberg.ch
Emmettenwww.emmetten.ch
Beckenriedwww.beckenried.ch
Buochswww.buochs.ch
Engelbergwww.engelberg.ch
Stanswww.stans.ch
Ennetmooswww.ennetmoos.ch
Kernswww.kerns.ch
Flüeli–Ranftwww.flueliranft.ch
Sachselnwww.sachseln.ch
Giswilwww.giswil.ch
Lungernwww.lungern.ch
Halisbergwww.hasliberg.ch
Brienzwillerwww.brienzwiler.ch
Hofstettenwww.hofstetten-ballenberg.ch
Brienzwww.brienz.ch
Bönigenwww.boenigen.ch
Interlakenwww.interlaken.ch
Unterseenwww.unterseen.ch
Beatenbergwww.beatenberg.ch
Sigriswilwww.sigriswil.ch
Heiligenschwendiwww.heiligenschwendi.ch
Hilterfingenwww.hilterfingen.ch
Thunwww.thun.ch
Amsoldingenwww.amsoldingen.ch
Blumensteinwww.blumenstein.ch
Forst-Längenbühlwww.forst-laengenbuehl.ch
Wattenwilwww.wattenwil.ch
Burgisteinwww.burgistein.ch
Riggisbergwww.riggisberg.ch
Rüeggisbergwww.rueggisberg.ch
Schwarzenburgwww.schwarzenburg.ch
Rüescheggwww.rueschegg.ch
Heitenriedwww.heitenried.ch
St. Antoniwww.stantoni.ch
Taferswww.tafers.ch
Fribourgwww.fr.ch/ville-fribourg/de
Autignywww.autigny.ch
Romontwww.romont.ch
Curtilleswww.curtilles.ch
Moudonwww.moudon.ch
Lausannewww.lausanne.ch
Morgeswww.morges.ch
St. Prexwww.saint-prex.ch
Allamanwww.allaman.ch
Rollewww.rolle.ch
Pranginswww.prangins.ch
Nyonwww.nyon.ch
Célignywww.celigny.ch
Founexwww.founex.ch
Commugnywww.commugny.ch
Ženevawww.ville-geneve.ch

Fotogalerie

kašna sv. Jakuba Rohrschach
farní kostel Unterregen
katedrála St. Gallen
Herisau
zámek Iberg
kostel v St. Gallenkapel
kostel sv. Josta Schmerikon
farní kostel Svatého Kříže Lachen
Klášter Einsiedeln
kostel sv. Martina Schwyz
spolková kaple Brunnen
Emmetten a hora Mythen
Beckenried
katolický kostel Stans
farní kostel sv. Jakuba Ennetmoos
kostel St. Niklausen
Kerns
Flüeli Ranft
Sachseln
poutní kostel sv. Vavřince Ciswil
Lungern
Brünigský průsmyk
Brienz
kostel v Bönigenu
Interlaken
Unterseen
kostel Beatenberg
kostel Sigriswil
zámek Thun
kostel Amsoldingen
kostel Blumenstein
zámek Burgistein
farní kostel Riggisberg
zřícenina bývalého kláštera Rüeggisberg
Fribourg
katedrála Fribourg
Romont
Moudon
katedrála Notre-Dame Lausanne
pevnost Morges
zámek Rolle
zámek Prangins
Nyon
kostel sv. Roberta Founex
Ženeva