Vintíř logo 3D kopie.png, 66 kB

Vintíř–Gunther: Patron Šumavy

Vintíř – patron Šumavy

Mezinárodní konference pořádaná městem Hartmanice a obcí Rinchnach
pod patronací hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Petra Zimmermanna

ve dnech 12.–14. října 2005 v Dobré Vodě u Hartmanic

Program:

Středa 12. října
1000–1015Zahájení konference
1015–1030Úvodní slovo (MVDr. Václav Červený, první náměstek hejtmana Plzeňského kraje)
1030–1100Obec a farnost (P. Vladimír Born)
1200–1800Exkurze – Rinchnach
1900–2100Koncert duchovní hudby
Čtvrtek 13. října
930–1015Benediktini v Čechách (P. Petr Prokop Siostrzonek OSB, převor–administrátor Benediktinského arciopatství sv. Vojtěcha a sv. Markéty, Praha)
1015–1100Ikonografie sv. Vintíře (Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ústav dějin křesťanského umění KTF, Karlova univerzita, Praha)
1115–1200Symboly v mezinárodních vztazích na příkladu svatého Vintíře (PhDr. Lukáš Valeš, Ph. D., Západočeská univerzita, Plzeň)
1300–1400Prohlídka Muzea dr. Šimona Adlera a kostela sv. Vintíře
1400–1500Cestovní ruch a církevní turistika (Ing. Petr Kratochvíl, ředitel odboru regionalistiky CzechTourism)
1500–1600Význam cestovního ruchu pro rozvoj okresu Regen (Susanne Wagner – vedoucí odboru cestovního ruchu Okresního úřadu Regen)
1600–1630Rozvoj cestovního ruchu na Šumavě (Miloš Picek, ředitel RRA Šumava, Stachy)
1630–1700Diskuse
1800–2200Společenský večer
Pátek 14. října
930–1030Vintířova stezka a Dobrá Voda (Jiří Jukl, starosta města Hartmanice)
1030–1100Podpora cestovního ruchu z pohledu obce (Petr Klásek, starosta obce Chanovice)
1100–1200Po stopách blahoslaveného Vintíře (Milan Pokorný, historik, Sušice)
1200Závěr semináře

Konferenci organizačně zajišťuje společnost AgAkcent, s. r. o.
Akce je spolufinancována z prostředků EU.

P. Vladimír Born: Obec a farnost

Je třeba poznamenat, že toto spojení dané tématem neodpovídá současné skutečnosti. Dávno nejsou shodné hranice obce a farnosti. Došlo ke slučování farností, a tak jedna farnost zahrnuje větší městečko a několik obcí. Tak se duchovní stará o větší počet kostelů a kaplí a komunikuje se starosty více obcí či měst. Slučování farností není nic nového. Bylo vynuceno v padesátých letech minulého století násilným potlačováním církve, zavíráním kněží do žalářů, odnětím státního souhlasu až po uzavření kněžských a řeholních seminářů.

V současné době se slučování právně dokončuje z důvodu personální a finanční situace církve. Zde je třeba podotknout, že na západ od našich hranic začínají také se slučováním farností hlavně z důvodu nedostatku kněží. Tyto problémy netíží Polsko ani Slovensko, kde naproti tomu vznikají nové farnosti a staví se další kostely.

celý text (pdf, 35 kB)

Anselm Pavel Skřivánek OSB: Počátky benediktinských klášterů v českých zemích

1. Od 5. století, kdy se v západní Evropě šíří mnišské hnutí, byla zde napsána celá řada pravidel klášterního života, tj. řeholí; významu zasahujícího celý křesťanský Západ však dosáhla pouze jedna z nich – ta, kterou pro svůj klášter napsal Benedikt z Nursie.

Na základě jediného zdroje informací, který, kromě samotné Benediktovy Řehole, máme k dispozici, totiž II. knihy Dialogů papeže Řehoře I. Velikého (†?604; Dialogy, které ovšem nelze chápat jako doklad pramenné povahy podle nároků, jaké naše doba na historiografii klade, psal Řehoř kolem r. 593), lze stanovit základní obrysy a chronologii Benediktova života: narodil se kolem roku 480 (rok odvozen z tradovaného data úmrtí) v Nursii (střední Itálie, dnešní Norcia), zřejmě v majetnější rodině svobodných římských občanů (tomu by nasvědčovala zmínka o Benediktových studiích v Římě); pozdější tradicí uváděná příslušnost k patricijské a senátorské rodině Aniciů není příliš pravděpodobná.

celý text (pdf, 85 kB) text v němčině celý text (pdf, 42 kB)

Jan Royt: Poustevník Vintíř, legenda a život

Historická postava svatého poustevníka Vintíře, společného světce Čechů a Bavorů, je skryta v spleti legend. Vedle legendických vyprávění existuje tradice úcty, která mu byla vzdávána v rodném benediktinském řádu i od lidu v nečetných poutních místech spojených s osobou světce na obou stranách zemské hranice.

Vintířův život můžeme rekonstruovat na základě poměrně bohatých pramenných zpráv. O Vintířovi se zmiňuje zejména hildesheimský kanovník Wolfher, který kolem roku 1035 dlel v niederaltaišském benediktinském klášteře, jenž sloužil jako středisko misijní činnosti do oblastí ležících za hradbou „Černého lesa“ – Šumavy. Wolfher byl důvěrným přítelem niederaltaišského opata Ratmunda a kolem roku 1050 přepracoval jeho životopis svatého biskupa Gottharda (Vita S. Godehardi Episcopi posterior, 1054). V VIII. a IX. kapitole uvedeného životopisu pojednal poměrně obšírně o sv. Vintíři. Wolfherovo vyprávění je zřejmě velmi věrohodné, neboť se mohl s Vintířem osobně setkat za svého pobytu v Niederaltaichu. S Vintířem se zřejmě dobře znal také řezenský mnich Arnold (Arnulf), autor životopisu řezenského biskupa sv. Emmerama (Vita S. Emmerami Episcopi, 1037), neboť v četných exkursech v LXI. a LXVIII. kapitole hovoří o Vintířovi. Zajímavá je zde například zmínka o poustevníku Tammónovi, kterou přebírají pozdější legendy (např. barokní česká legenda o sv. Vintíři v rukopise Serie nova 40 vídeňské Národní knihovny). Převažně legendickou povahu má Vita Guntheri Eremitae, sepsaný anonymním autorem na sklonku 11. století pravděpodobně v prostředí břevnovského či rinchnašského kláštera. Čtyři ze třinácti kapitol (I, II, III, VI) jsou doslova převzaty z Vita S. Godehardi. Oč méně zajímavý je tento životopis pro historika, o to zajímavější byl pro výtvarníky, neboť řada v něm líčených legend (např. zázrak s pávem) jim sloužila jako syžety pro cykly či jednotlivé obrazy ze světcova života.

celý text (pdf, 88 kB) text v němčině celý text (pdf, 41 kB)

PhDr. Vladimír Horpeniak, Muzeum Šumavy: O tradici úcty a neúcty ke sv. Vintři

Když by se mne někdo před dvaceti lety zeptal na to, jak bude vypadat tradice úcty ke sv. Vintíři na počátku 21. století, mé prorokování by líčilo zřejmě velmi pesimistické obrazy. Vycházel bych z evidentních skutečností té doby: Místa spjatá s Vintířem na Šumavě nebyla tenkrát vůbec přístupná veřejnosti. Už na počátku 50. let je pohltil rozsáhlý výcvikový prostor. Světcova kaple pod Vintířovou skalou byla v té době už dávno v rozvalinách. Zubožený a vydrancovaný kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic využívali vojáci jako příležitostné skladiště pro cokoliv včetně střeleckých terčů. Vážně poškozená byla také kaple nad Vintířovou studánkou, jeden čas jí chyběla dokonce celá střecha. Nedaleký románsko-gotický kostel sv. Mořice na Mouřenci u Annína tenkrát už přes dvacet let nesloužil bohoslužbě. Byl tragickou ukázkou nezájmu komunistického státu i tehdejší církve o kulturní památky. Opakovaně a téměř pravidelně se stával terčem ničitelských výpadů vandalů z blízka i daleka, a tak se postupně měnil v ruinu. Vyslovit přání putovat po Vintířově stezce do Bavor mohlo být považováno za nebezpečný vtip nebo protistátní provokaci. Jevit zájem o cizáka – Němce Vintíře (opatřeného nálepkou zrádce, ukazujícího cestu německým hordám do české země) bylo chováním značně podezřelým a v podstatě zcela nepřípustným v kraji označovaném jako „Pevná hráz socialismu a míru“. Ostatně proč se šířit o mnichu a poustevníku, božím muži, ve státě, který měl ateismus a likvidaci náboženského života jako důležitou součást své politiky? Také obecné povědomí o našem šumavském světci bylo mizivé. Pokud nějaká stopa povědomí v myslích přece jen byla, nesla se většinou ve znamení údajné zrady „proradného poustevníka“. Ačkoliv by se to před dvaceti lety zdálo nezřízeně fantastické, setkáváme se dnes v turistickém a poutním místě sv. Vintíře v obnovené Dobré Vodě na vintířovské konferenci, putujeme svobodně – Češi a Němci – ke skále, kapli a kostelu sv. Vintíře, naše modlitby a přání povzbuzují unikátní umělecká díla ze skla od Vladimíry Tesařové. Tomuto kraji se postupně vrací jeho kulturní a duchovní tvář, jistě nová ve výrazu.

Vážení přátelé, dovolte mi krátké připomenutí některých pozoruhodných momentů či reálií ze staré i nové historie úcty, případně neúcty ke sv. Vintři a také několik poznámek k možnostem rozvíjení této vintířovské tradice a odkazu v přítomnosti a budoucnosti.

celý text (pdf, 54 kB)

Milan Pokorný: Po stopách Vintířových

Při putováních po místech, k nimž se váží zprávy o pobytu blahoslaveného Vintíře, poznáváme především prameny dochované ústní tradicí. Vím, že leckdo může namítnout něco o nevěrohodnosti nebo neúplnosti takových pramenů, či je zcela zpochybnit. Může argumentovat starým českým příslovím o tom, že co je psáno, je také dáno. Budiž.

Máme tedy věřit pramenům vycházejícím z tisíciletého předávání z generace na generaci pouze ústním sdělením? Jestliže jsem uvedl již jedno české přísloví, dovoluji si uvést druhé – o tom, že není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Ostatně před tisíci lety bylo písemných záznamů velice poskrovnu, vždyť i pověstná darovací listina, jíž v roce 1045 na památku úmrtí právě bl. Vintíře věnoval kníže Břetislav břevnovským benediktinům rozsáhlou část území dnešních jihozápadních Čech, nepochází z onoho roku, nýbrž je buďto daleko později pořízeným opisem, nebo spíše písemným záznamem původního ústního rozhodnutí. O Kosmově kronice jistě nikdo nepochybuje, avšak i on část svých pramenů označil „bájivými vyprávěními starců“.

celý text (pdf, 69 kB)

PhDr. Lukáš Valeš, Ph. D.: Symboly v mezinárodních vztazích – příklad svatého Vintíře

Dámy a pánové, svatý Vintíř byl historickou postavou, od jejíhož života uplynulo již bezmála tisíc let. Byl to život velmi inspirativní, Vintíř obsáhl světskou i duchovní dimenzi, žil a aktivně působil v několika dnešních zemích Evropy – Německo, Česká republika, Maďarsko, byl samotářským poustevníkem, který se programově stranil lidí, ale i kolonizátorem a politickým poradcem řady korunovaných hlav své doby. Už proto i dnes poutá náš zájem. Svatý Vintíř ale může být inspirativní nejen svým životem jako takovým.

Tématem mého referátu je možná poněkud netradiční pojetí osobnosti svatého Vintíře. Snaží se postihnout nejen význam této výrazné osobnosti česko-německých dějin v její historické dimenzi, ale zároveň ukázat i na velmi aktuální roli, kterou tento světec může sehrávat i v dnešní době. Svatého Vintíře můžeme vnímat jako historickou postavu, ve které je zakódováno i významné symbolické poselství. A na nás jako dnešních „Šumavanech“, Češích a Němcích záleží, jak a zda tento symbol pro současnost a budoucnost využijeme.

celý text (pdf, 58 kB) text v němčině celý text (pdf, 43 kB)

Výpis z farní kroniky (Liber memorabilium) z Dobré Vody u Hartmanic

celý text (pdf, 81 kB)

vlajka EU  Tento projekt je spolufinancován z prostředků EU.